Jdi na obsah Jdi na menu
 


Evropa

Rozloha Evropy 10 058 000 km² (2009)+
Počet obyvatel 742 500 000
Počet nezávislých států 46
Rozloha Evropy činí 10 058 000 km², tj. 7 % světové souše. Je to druhý nejmenší světadíl po Austrálii a Oceánii.
Evropa má velmi členité pobřeží a je nejčlenitější ze všech světadílů a délka pobřeží činí 37 000 km.
Největší poloostrovy Evropy jsou Poloostrov Kola, Skandinávský, Jutský, Pyrenejský, Apeninský, Balkánský poloostrov, Peloponés a Krym.

Hlavní města v Evropě podle počtu obyvatel

  • 1.Moskva (Rusko) 12 108 257(2014)
  • 2.Londýn (Anglie)  8 173 194 (2012)
  • 3.Berlín (Německo) 3 419 623 (2013)
  • 4.Madrid (Španělsko) 3 165 235 (2014)
  • 5.Atény (Řecko) 3 074 160 (2011)
  • 6.Minsk (Bělorusko) 2 995 000 (2015)
  • 7.Kyjev (Ukrajina)  2 718 100 (2006)
  • 8.Řím (Itálie) 2 654 215 (2013)
  • 9.Paříž (Francie) 2 240 621
  • 10.Bukurešť (Rumunsko) 1 883 426 (2011)
  • 11.Vídeň (Rakousko) 1.794.770 (2015)
  • 12.Budapešť (Maďarsko)  1 744 665 (2014)
  • 13.Varšava (Polsko)  1 726 581 (31.03.2014)
  • 14.Bělehrad (Srbsko)  1 659 440 (2011)
  • 15.Sofie (Bulharsko) 1 293 599 (2015)
  • 16.Praha (Česko) 1 281 152 (2015)
  • 17.Stockholm (Švédsko) 829 417
  • 18.Zahřeb (Chorvatsko) 792 875 (2011)
  • 19.Amsterdam (Nizozemsko) 738 434 (2005)
  • 20.Riga (Lotyšsko) 701 977 (2014)
  • 21.Kišiněv (Moldavsko 671800 (2010)
  • 22.Oslo (Norsko) 640 313 (2014)
  • 23.Helsinky (Finsko) 620 982 (2014)
  • 24,Lisabon (Portugalsko) 545 245 (2011)
  • 25.Skopje (Makedonie) 537 478 (2012)
  • 26.Vilnius (Litva) 537 152 (2013)
  • 27.Kodaň (Dánsko) 530 902 (2010)
  • 28.Dublin (Irsko) 505 739 (2006)
  • 29.Tallinn (Estonsko) 429 899 (2014)
  • 30.Tirana (Albánie) 421 286 (2011)
  • 31.Bratislava (Slovensko) 417 389 (2014)
  • 32.Bern (Švýcarsko) 139 381 obyvatel

Největší jezera Evropy
Ladožské jezero
Je to největší jezero v Evropě. Jezero tvoří severní hranici Karelské šíje, úzkého pruhu ním a Finským zálivem. Kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena čtvrtohorními pevninskými ledovci. Má rozlohu 17 700 km² (s ostrovy 18 135 km²). Je 219 km dlouhé a průměrně 83 km široké (maximální šířka je 138 km). Průměrnou hloubku má 51 m a maximální 230 m (v severní části, západně od ostrova Valaam). V severní části hloubka dosahuje 70 až 200 m, v jižní části 20 až 70 m. Rozloha povodí je 276 000 km². Celkový objem vody je 908 km³. Nadmořská výška hladiny jezera je 5 m.
Oněžské jezero
Rozkládá se převážně v Karelské republice. Jižní část jezera tvoří hranici mezi Karelskou republikou a Leningradskou a Vologdskou oblastí. Je to druhé největší jezero v Evropě. Kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena čtvrtohorními pevninskými ledovci. Má rozlohu 9700 km² (včetně ostrovů 9950 km²). Je protáhnuté ze severozápadu na jihovýchod v délce 250 km a maximálně 91,6 km široké. Průměrnou hloubku má 30 m a maximální 127 m. Celkový objem vody je 292 km³. Nadmořská výška hladiny jezera je 33 m.
Jezero Vänern
Je největší ve Švédsku a na třetím místě v Evropě.Má rozlohu 5650 km². Je 140 km dlouhé a přibližně 80 km široké. Průměrně je hluboké 27 m a dosahuje maximální hloubky 106 m. Jeho objem je 153 km³ a je tak největší zásobárnou pitné vody v Evropě. Rozloha povodí je 41 182 km². Leží v nadmořské výšce 44 m.
Jezero Saimaa
Saimaa (švédsky Saimen) je mělké jezero (hloubka do 82 m) na jihovýchodě Finska, ve východní části Finské jezerní kotliny. Leží v nadmořské výšce 76 m. Celková rozloha soustavy spojených jezer je 4377 km², což ho řadí na 4. místo v Evropě po ruských jezerech Ladožském, Oněžském a švédském jezeru Vänern.
Čudsko-pskovské jezero
Má celkovou rozlohu 3555 km². Z toho největší část připadá na Čudské jezero (2610 km²), na Pskovské jezero pak 710 km² a nejmenší je Teplé jezero 235 km². Všechny tři části tvoří jednu vodní plochu, která leží v nadmořské výšce 30 m. Estonská část má rozlohu 1570 km² a ruská část 1985 km². V severojižním směru je jezero 143 km dlouhé a jeho maximální šířka je 50 km. Průměrná hloubka jezera je 8 m, maximální hloubka 15 m v jižní části.
Jezero Vättern
Vättern je jezero na jihu Švédska. Zasahuje na území krajů Västra Götaland, Jönköping, Örebro a Östergötland. Je druhé největší v zemi. Hluboká kotlina jezera je tektonického původu a byla dotvořena pleistocénními ledovci. Má rozlohu 1912 km². Je 129 km dlouhé a maximálně 28 km široké. Průměrně je hluboké 39 m (na severu 25 m) a dosahuje maximální hloubky 119 m (na jihu). Rozloha povodí je 6000 km². Leží v nadmořské výšce 88,5 m.
Bílé jezero
Leží na západě Vologdské oblasti v severozápadním Rusku. Od r. 1964 je součástí Šeksninské přehrady, která je zase částí Volžsko-Baltské vodní cesty. Jezero má kruhový tvar. Má rozlohu 1290 km², délku 46 km a největší šířku 33 km. Průměrnou hloubku má 5-6 m, maximální hloubku 20 m. Leží v nadmořské výšce 113 m.
Jezero IJsselmeer
Je největší nizozemské jezero s celkovou plochou 1100 km², které vzniklo přehrazením mořského zálivu Zuiderzee hrází Afsluitdijk v roce 1932 v rámci rozsáhlého vodohospodářského projektu Zuiderzeewerken. Jeho největší hloubka je 5,5 m u městečka Urk.
Jezero Mälaren
Třetí největší jezero ve Švédsku. Leží ve střední části země západně od hlavního města Stockholmu a zasahuje do 4 krajů (Stockholm, Uppsala, Västmanland a Södermanland). Nachází se v kotlině ledovcovo-tektonického původu. Má rozlohu 1140 km² (podle jiných zdrojů 1 163 km²). Je přibližně 120 km dlouhé. Průměrně je hluboké 10 m a dosahuje maximální hloubky 66 m (západně od Adelsö). Objem vody je 14,4 km³. Velikost povodí je 21 460 km². Hladina jezera je v současnosti pouhých 70 cm nad hladinou moře.
Jezero Päijänne
Je nejdelší a druhé největší jezero ve Finsku. Rozprostírá se s početnými výběžky přes 400 km od Lahti a Heinoly na jihu až k Jyväskyle a Viitasaari na severu a východně po Severní Savo. Má rozlohu 1080,63 km², je 140 km dlouhé a 28 km široké. Délka pobřeží je přibližně 3700 km včetně ostrovů. Dosahuje maximální hloubky 93 m a leží v nadmořské výšce 78,3 m.
Jezero Inari
Je jezero ve finské části v obci Inari. Leží za polárním kruhem, přibližně 1100 km severně od Helsinek. Díky jeho poloze se může v chladných letech stát, že je jezero od listopadu do června zcela zamrzlé. Rozloha jezera je 1040,28 km². Jezero je 80 km dlouhé a 40 km široké. Maximální hloubka je 94 m. Leží v nadmořské výšce 118 m.
Jezero Topozero
Je jezero, které leží v nadmořské výšce 109 m na severu Karelské republiky v severozápadním Rusku. Je to čtvrté největší jezero v Karelské republice. Celková rozloha jezera je 986 km². Jeho délka je 75,3 km a šířka 30,3 km. Je protáhnuté ze severoseverozápadu a na jihojihovýchod. Jeho maximální hloubka je 56 m.
Ilmeňské jezero
Je jezero v západní části Novgorodské oblasti v Rusku. Nachází se v nejnižší části Přiilmeňské nížiny. Má rozlohu (při průměrné úrovni hladiny) 982 km². Rozloha jezera se v závislosti na vodním stavu mění od 733 km² do 2 090 km². Je 40 až 45 km dlouhé a 32 až 35 km široké. Hloubka jezera je od 3 až 4 m u pobřeží do 6 až 10 m uprostřed. Leží v nadmořské výšce 18 m.
Jezero Balaton
Rozkládá se v kotlině tektonického původu, která se táhne podél jihovýchodního úpatí hor Bakony. Má rozlohu 596 km², délku 78 km a maximální šířku 12 km. Leží v nadmořské výšce 105 m. Průměrná hloubka je 3 m a maxima dosahuje 11 m.
Ženevské jezero
Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 580 km² (z toho 345 km² ve Švýcarsku a 235 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 m (podle jiných zdrojů až 330 m). Objem vody činí 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.
Bodamské jezero
Jezero má rozlohu 536 km². Je 63,3 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 254 m. Leží v nadmořské výšce 395,6 m.Je největším jezerem v Rakousku a v Německu a druhým největším ve Švýcarsku. Je také třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře.

Nejdelší řsky v Evropě

Volha
Je veletok protékající od severozápadu na jihovýchod evropskou částí Ruska a ústí do Kaspického moře. S délkou 3 534 km to je nejdelší a nejvodnatější řeka Evropy, která nemá odtok do světového oceánu. Na Volze bylo vybudováno několik velkých přehrad a plavební kanály ji spojují s Baltským, Bílým, Azovským i Černým mořem. Plocha povodí je 1 380 000 km².
Dunaj
Je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká nebo tvoří státní hranici celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina). Délka toku činí 2857 km. Povodí má rozlohu 801 463 km² (7,9 % plochy Evropy) a zasahuje do 19 evropských států. Na Dunaji leží 4 hlavní města suverénních států (Vídeň, Bratislava, Budapešť a Bělehrad), což je u jediné řeky nejvíce na světě.
Ural
Je řeka, pramenící v Ruském pohoří Ural (Baškortostán) a tekoucí na jih přes ruské oblasti (Čeljabinská a Orenburská) do Kazachstánu (oblasti Západokazašská a Atyrauská). Ústí do Kaspického moře. Tvoří část hranice mezi Evropou a Asií. Její délka činí 2 428 km. Povodí má rozlohu 231 000 km².
Dněpr
Je řeka na východě Evropy. Protéká postupně územím západního Ruska (Smolenská oblast) následně pokračuje přes východní Bělorusko (Vitebská, Mohylevská oblast) a napříč celou Ukrajinou (Černihivská, Kyjevská, Čerkaská, Kirovohradská, Poltavská, Dněpropetrovská, Záporožská, Chersonská oblast). Její délka činí 2201 km, čímž se řadí na čtvrté místo v Evropě (po Volze, Dunaji a Uralu). Z délky řeky připadá 485 km na Rusko, 595 km na Bělorusko, 115 km na bělorusko-ukrajinskou hranici a zbytek na Ukrajinu. Povodí o velikosti 516 300 km² ji po Volze a Dunaji řadí na třetí místo v Evropě.
Don
Je řeka v Tulské, v Lipecké, ve Voroněžské, ve Volgogradské a v Rostovské oblasti v Rusku. Je dlouhá 1870 km. Povodí řeky činí 422 000 km². Jde o pátou nejdelší evropskou řekou a současně nejdelší přítok Azovského moře.
Rýn
Je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky. Protéká postupně šesti zeměmi. Jsou to Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Rakousko, Německo, Francie a Nizozemsko. Na svém toku tvoří částečně hranici mezi na jedné straně Lichtenštejnskem, Rakouskem a Německem a Švýcarskem na straně druhé a poté také hranici Německa s Francií. Celková délka řeky činí 1238,8 km od pramenů Předního Rýnu (Vorderrhein). Velikost povodí je 224 400 km².
Labe
Je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je 1094 km dlouhá (v Čechách 370,74 km) a její povodí má rozlohu 148 268 km² (v Česku 49 933 km²).
Visla
Je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku. Je 1047 km dlouhá. Povodí má rozlohu 194 424 km² (z toho přibližně 150 000 km² v Polsku).
Odra
Je řeka ve Střední Evropě. Je 854 km dlouhá řeka, z toho 112 km v Česku, 742 km v Polsku (včetně 187 km jako hraniční řeka mezi Německem a Polskem) a je druhou nejdelší řekou v Polsku. Odvádí vodu ze 118 861 km², z toho 106 056 v Polsku (89 %), 7217 v Česku (6 %) a 5587 v Německu (5 %).

Největší hory v Evropě

Elbrus
Je s výškou 5642 metrů nad mořem nejvyšší horou Kavkazu a Ruska.Elbrus je neaktivní sopkou s dvěma vrcholy (západní 5642 m a východní 5621 m). Vzdálenost obou vrcholů je 1500 metrů. Svahy sopky jsou pokryté ledovci o celkové ploše 138 km².Podle některých názorů na vedení hranice mezi Evropou a Asií se vrchol Elbrusu nachází ještě v Evropě, což by z něho činilo nejvyšší evropskou horu.
Mont Blanc
Je nejvyšší hora Alp a Evropy, vypínající se v Montblanském masivu na francouzsko-italském pomezí do výšky 4809 m n. m.Mont Blanc je tradičně považován za nejvyšší vrchol Evropy, avšak z důvodu nejednotné metodiky pro přesné určení evropsko-asijské hranice bývá tento titul připisován i kavkazské hoře Elbrus (5642 m n. m.).
Dufourspitze
Je se svými 4634 metry nejvyšší hora Švýcarska, druhá nejvyšší hora Alp a druhá nejvyšší hora Evropy (na západ od Kavkazu). Nachází se v masívu Monte Rosa ve Walliských Alpách, na hranicích Švýcarska a Itálie. Doba vhodná pro výstup je od června do září za použití ledovcového vybavení.
Dom
Je švýcarská hora nacházející se ve skupině Mischabelgruppe (součást Walliských Alp) mezi dolinami Mattertal a Saastal (téměř na spojnici mezi obcemi Randa a Saas-Fee). Se svojí nadmořskou výškou 4545 m je nejvyšší „vnitrozemskou“ horou Švýcarska, neboť ostatní vyšší švýcarské kopce (Dufourspitze, Nordend, atd.) se nacházejí na italsko-švýcarské hranici.
Weisshorn
Je 4505 m vysoká hora ve Walliských Alpách, vypínající se na východě nad údolím Mattertal nad Randou, na západě nad dolinou Val d'Anniviers ve Švýcarsku. Weisshorn má tvar dosti pravidelné 3-hrané pyramidy, tvořené třemi ostrými hřebeny a strmými stěnami.Weisshorn je pátou nejvyšší horou Švýcarských Alp, a bývá označován za jednu z nejkrásnějších hor Alp vůbec - v tomto ohledu je srovnáván i s Matterhornem, i když není tak známý.
Matterhorn
Je považován za jednu z nejkrásnějších a nejpopulárnějších hor Evropy. S nadmořskou výškou 4478 metrů je zároveň také sedmou nejvyšší horou Alp. Tyčí se na hranici mezi Švýcarskem a Itálií, nad švýcarským Zermattem a italským městem Breuil-Cervinia.
Dent Blanche
Je hora vysoká 4356 m ve Walliských Alpách. Leží na území Švýcarska v kantonu Valais. Nachází se severně od Matterhornu a západně od Zermattu. Horu obklopují čtyři ledovce: Grand Cornier na severovýchodě, Schönbiel a Manzettes na jihozápadě a ledovec Dent Blanche na severozápadě.
Grand Combin
Je hora 4314 m vysoká ve Walliských Alpách. Leží na území Švýcarska v kantonu Valais nedaleko italské hranice. Hora je pokryta ledovci (ledovec Glacier de Corbassière) a může být nebezpečná z důvodu odlamování seraků.Hora má tři vrcholy:východní – Combin de Valsorey (4184 m n. m.), západní – Grand Combin de la Tsessette (4135 m n. m.), střední – Grand Combin de Grafeneire (4314 m n. m.)
Finsteraarhorn
Je nejvyšší horou 4274 m Bernských Alp. Leží na území Švýcarska na hranicích kantonů Valais a Bern. Jedná se o nejvyšší horu kantonu Bern a zároveň nejvyšší horu Alp ležící mimo hlavní hřeben. V roce 2001 byl celý masiv Finsteraarhornu s okolními ledovci zapsán na seznam světového dědictví.
Aletschhorn
Je hora vysoká 4192 m v Bernských Alpách. Leží na území Švýcarska v kantonu Valais. Jedná se o druhý nejvyšší štít Bernských Alp. Nachází se v oblasti Jungfrau-Aletsch-Bietschhorn, která byla v roce 2001 zapsána na seznam světového dědictví. Aletschhorn leží přibližně 10 km jižně od Eigeru.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář